Proč právě šamanismus anebo hledání kořene nemoci

Kdyby mi někdo před pár lety řekl, že budu praktikovat šamanskou energetickou medicínu, asi bych se mu vysmála. Jenže člověk míní a duše mění...

     Ti kdo, mě znají, vědí, že jsem úplně normální západně myslící a v západním duchu vychovaný člověk. Vyrostla jsem v komunismu a byla jsem vychována a vzdělávána jako ateistka. Předpoklad, že existuje jiný svět kromě toho, který vidí moje oči, byl pro mě snůškou pověr, mýtů a příběhů z dávných časů. Byla jsem ten typ člověka, který byl přesvědčený, že to, co mé oči nevidí, prostě neexistuje. 

Kdyby mi tedy někdo před pár lety řekl, že budu praktikovat šamanskou energetickou medicínu, asi bych se mu vysmála. Moje představa šamana byla představa muže tančícího s bubnem kolem ohně. (Dost omezená představa, to připouštím.) Ale takhle jsem si svůj život rozhodně nepředstavovala. Myslím, že bych si už snáze dokázala představit, že se budu věnovat čarodějnictví než šamanismu.

Jenže člověk míní a duše mění...

     Nestalo se to naráz. Ten můj přerod z ateistky v praktikantku šamanismu neboli animistku. Byla to cesta velmi pozvolná. Moje duše totiž dobře věděla, že i kdyby mi v mládí podstrčila přímo pod nos příležitost stát se učednicí šamana, že bych to odmítla. Že bych se rychle otočila na patě a s mnoha předsudky v hlavě bych si to namířila naprosto jiným směrem (takže naprosto chápu ty, kdo rozpačitě mlčí nebo se nedůvěřivě mračí, když slyší o šamanismu – taky jsem tam byla). Moje duše to ale nehodlala vzdát. Věděla totiž, že se nepřestanu ptát, a tak nikam nepospíchala a do ničeho mě netlačila. 

Co mě tedy nakonec (přes velkou okliku) přivedlo k šamanské energetické medicíně? Moje touha dozvědět se vše o zdraví a nemoci. Chtěla jsem pochopit, čím je nemoc způsobena a jak zabránit jejímu vzniku. Spoustu odpovědí jsem našla v tradiční čínské medicíně, ale neodpověděla mi na všechno. 

Moji učitelé čínské medicíny mě stále upozorňovali na to, že je třeba najít ´kořen nemoci´ a ne jen odstraňovat symptomy. Jenže během studia se nikdo nezmínil o tom, co tím ´kořenem´ vlastně je. Jsem si jistá, že tradiční čínská medicína to ví, a možná se to během studia dozvěděli i moji spolužáci, já jsem ale tuhle zásadní informaci někde propásla...

Dnes chápu, že to tak zkrátka mělo být. Pár měsíců po ukončení studia akupunktury jsem na internetu hledala informace o duši (tušila jsem totiž, že kořen zdraví i nemoci má cosi společného s duší) a objevila jsem školu The Four Winds, svého učitele Alberta Villolda a s ním i šamanskou energetickou medicínu.

Po pěti letech váhání (no, staňte se jen tak praktikantkou šamanské energetické medicíny! – co si o vás pak lidi pomyslí!) a usilovného šetření (hluboké pravdy nejsou nikdy zadarmo a peníze nejsou jediná měna, kterou se za ně platí) jsem vstoupila do Albertova tréninku, připravená již navždy skoncovat se strachem a s nemocí. 

Byla jsem připravená nelítostně vytrhnout kořen mé ne-moci a zbavit se jí provždy navždy. Nejen u sebe, ale i u ostatních. Byla jsem odhodlaná naučit se vše, co bylo třeba, abych byla schopná vyléčit každého. Jaká to arogance! A vyléčil mě z ní až šamanismus.

     Dnes už vím, že nedokážu vyléčit každého. Vlastně vím, že nedokážu vyléčit nikoho. Jsem pouze průvodkyní. Průvodkyní na cestě ke zdraví. V prvé řadě ke svému vlastnímu. Ale pochopila jsem, co je tím skutečným kořenem nemoci. 

Pro šamany totiž existuje jen jedna nemoc. A tou je odpojení se od Bytí.

Pro mě je Bytí tím samým co Vědomí. Když se odpojíme od Bytí, odpojíme se od našeho Vědomí. Od vědomí naší vlastní síly, identity, autenticity, jedinečnosti, spoluúčasti na tvoření Světa a vzájemné provázanosti se vším, co existuje.

Během studia šamanské energetické medicíny jsem se naučila techniky, které nás právě s Vědomím propojují. Odpojují nás od mysli, v níž dlí představa naší falešné identity, a propojují nás s Vědomím, ve kterém se ukrývá Pravda, Láska, Moudrost a Vedení. Právě falešná identita a falešné představy, jimž jsme uvěřili, nás vedou k disharmonii s duší a duchem a v konečném důsledku se propisují v našem fyzickém těle a vytvářejí nemoc. Nemoc je ne-moc, tedy stav, v němž jsme bez moci nad vlastním osudem a musíme žít to, co nám již bylo uděleno.

Šamanismus mě také naučil, že šaman vždy slouží své komunitě. A já jsem vždy toužila být někomu prospěšná. Nijak mi ale bylo dáno do vínku, že jsem nikdy u ničeho dlouho nevydržela, a tak ze mě není ani zahradnice, ani učitelka či překladatelka. Stále jsem hopkala z jednoho studia do druhého a hledala chybějící dílek. A nakonec jsem ho našla. To, co mi chybělo, byl kontakt s mou duší. A našla jsem ho díky šamanismu.

A protože moje touha být prospěšná víc, než jen sama sobě, stále přetrvává, rozhodla jsem se vše, co jsem se naučila, předávat jiným. Jako průvodkyně na cestě ke zdraví.